Šokovat. Vyvolat tisíce otázek. Kdo a co to umí? Rozhodně nově otevřená výstava v pražském Rudolfinu. Kontroverze – Právní a etická historie fotografie. Expozice, která vás nenechá chladnými.

Téměř stovka fotografií, těch známých a slavných, ale i těch méně známých, o to více poutavých. A mnohdy neuvěřitelných zachycení války, nenávisti, kulturních a společenských propastí, tváří, osudů...Ale hlavně jsou to ty, které v minulosti vyvolaly silné vlny politických a odborných polemik, staly se předmětem soudních sporů, byly zakázány nebo podrobeny tvrdé cenzuře. Mapují vztah tohoto média a společnosti v průběhu uplynulých dvou století.

Vznik fotografie se datuje do roku 1839 a od té chvíle vyvolávala řadu kontroverzí. “Jako symbol svobodného vyjádření a práv jednotlivce, ale také moci a peněz, se často dostával do sporu s autoritami a musel čelit cenzuře a manipulaci. Provokoval vášnivé debaty ve světě umění, vědy, politiky, žurnalistiky, módy a reklamy, které často končily až před soudem” (Daniel Girardin, hlavní kurátor muzea Musée de l'Elysée).

Celá výstava shromažďuje obrovské množství fotografií od počátků až do současnosti, přispívá k pochopení toho, jak společnost nebo kultura nazírá na sebe samu a nám tím umožňuje kriticky zhodnotit a posoudit současné diskuze týkající se jednotlivě zachycených momentů.

Z významných osobností spjatých právě s tímto médiem, jsou zde k vidění Nadar, Henri Cartier – Bresson, Robert Capa, Lewis Caroll, Man Ray, Guy Bourdin, Hippoly Bayard, Steven Meisel a mnoho dalších.

Dokonalý příklad provokativnosti současné fotografie je zastoupena Olivierem Toscanim. Autor reklamních kampaní řetězce Benetton. Dílo Kissing-nun zobrazující líbající se jeptišku a kněze, způsobila nemalé pozdvižení. Staví proti sobě profánní a smyslný polibek a řeholní sliby skládané při vstupu do  řádu. Itálie a Francie zakázaly tuto fotografii šířit. Anglií byla oceněna cenou Eurobest Award. Toscani chtěl svými kampaněmi donutit spotřebitele k zamyšlení. Provokativním způsobem znázornil hrůzu války, trestu smrti nebo například AIDS.

Robert Capa je autorem fotografie, která se stala jednou z nejslavnějších a nejpůsobivějších: mladý republikánský voják  sražený kulkou nepřítele. Padající voják z roku 1936 poprvé v historii zachycuje okamžik smrti. Tento snímek vyvolal značné pochybnosti o nemožnosti zachycení daného momentu. Přesto, ať už je obraz skutečný či zinscenovaný, kdo by mohl pochybovat o tom, že snímek Padající voják symbolizuje násilí a absurditu války lépe než jakákoli slova?

Tyto dva příklady jsou jen malou částí a ochutnávkou. Kompletní dojem z celé výstavy je téměř nepopsatelný a zcela individuální.  Každá fotografie má svůj historický podtext, složitý, často i velmi závažný. Každá fotografie má vlastní příběh, každá z nich je solitérem s vlastní kontroverzí.

Více informací na: Galerie Rudolfinum | Kontroverze

Čtěte více:

Decadence Now! Za hranicí krajnosti

Fotografie: Galerie Rudolfinum, Google