Gary Moore: stará škola elektrické kytary

Gary Moore

S kytarovým mágem Gary Moorem jsme se setkali naprosto neoriginálně na tiskové konferenci, která předcházela jeho prvnímu koncertnímu vystoupení u nás. Je to k nevíře, ale tento klasik světového rocku se na žádném tuzemském pódiu opravdu dosud nikdy neobjevil a premiérově tak zahraje až během festivalu Benátská noc 2010. Přestože tiskovka logicky probíhala hlavně v duchu dotazů na hudební kariéru, skládání, texty písní a podobně, proložili jsme ji i naší sestavou otázek z jiného soudku...

B IN FASHION Tlak módy je neúprosný. V buticích kterých značek mu podléháte nejčastěji?

Já si na módu moc nepotrpím. Bílý tričko, džíny, tenisky a černá bunda, to mi úplně vyhovuje. (Během tiskovky na sobě Gary měl právě tuhle kombinaci a je třeba uznat, že mu opravdu sedí.)


B IN ART Pokud jde o kulturu, procházíte se více po galeriích, divadlech, kinosálech a koncertních síních, nebo si raději někde v klidu otevřete knížku?

Mám rád spoustu kapel, když jsem byl na koncertu jako divák, hodně se mi líbili třeba Kings of Leon, U2... Jinak poslouchám i starší věci, samozřejmě Rolling Stones a hlavně Beatles, na nich jsem vlastně vyrostl.


B IN CARS Co vy a ropné produkty? Máte nějaké oblíbené auto, kterým jste jezdil, jezdíte, případně jezdit chtěl?

Míval jsem Jaguára, teď jezdím v BMW... Žádný vysněný auto nemám, nikdy bych si nekoupil třeba Ferrari nebo tak něco, tyhle auta mi přijdou nesmyslně drahý.


B IN FOOD Rozhovor prochází žaludkem. Preferujete určitou kuchyni, případně přímo restauraci, nebo si potrpíte na domácí stravu?

Indickou. Indickou kdekoliv, nemám oblíbenou restauraci... Z vín piju nejradši chablis.


B IN TECH Jsme fascinování technikou. Co vy, používáte k ulehčení anebo zpříjemnění života nějaký výkřik nejnovějších technologií?

Nic speciálního, hraju na moderní kytary s moderní technikou, ale jinak nic moc.

B IN LIFE Na toto téma se dá dlouze filosofovat, ale když to vezmeme kolem a kolem, život je krátký. Co děláte pro to, abyste si ho pořádně užil, právě vy?

Hraju na kytaru, každý den... Během turné je třeba cvičit pár hodin denně, aby se prsty pořádně rozhýbaly.


B IN TERVIEW Bohužel, abychom se mohli o tom všem nejenom bavit, je potřeba na to také nějak vydělat. Baví vás vaše práce?

(Na tuhle otázku ani nedošlo, jelikož jiná než pozitivní odpověď se skutečně nedala očekávat.)

Máme dvacet let po revoluci. Jak je možné, že jste tu ještě nikdy nehrál? Byl jste u nás někdy aspoň jako turista?

No nevím, prostě se to tak nějak stalo. Nebyl jsem tu nikdy, tohle je vážně poprvé. Ani jsem se ještě neabsolvoval procházku po městě, před chvílí jsem přijel.

Během kariéry jste spolupracoval se spoustou lidí... Je vůbec někdo, s kým byste si rád zahrál a zatím k tomu nedošlo?

Muddy Waters. K tomu už ani nedojde, je dávno po smrti, ale v šedesátých letech inspiroval nás všechny... Mimochodem jsme měli narozeniny ve stejný den, 4. dubna.

Hrajete přes 40 let. Kolik jste za takovou dobu nashromáždil kytar?

Asi 80. Mám Fender Stratocastery, Gibson Les Pauly, z nich jednu repliku gibsonky Petera Greena, prostě spoustu kytar...

Říkal jste, že hrajete na ty nové. Ovšem doma máte kousky v podstatě z celé kytarové historie; vnímáte nějaké odlišnosti? Jaký je rozdíl mezi „vintage“ a novou kytarou?

Přímo obří! Když vezmu například moji současnou a tu nejstarší kytaru, tak zhruba 400 000 liber! No jo, herně je to fakt jedno, rozdíl je prostě jen v ceně.

Čtěte více:

Michal Dufek: jezdit na kole je můj splněný sen

DJ Wich: když je čas a nálada, tak si rád něco ukuchtím

Lenny Trčková: když je práce koníčkem

DJ Da Moon: ocenění je hnací motor

Matěj Homola: osobně mi je nejbližší písnička Blázni

MANUA: proč dělat věci obyčejně?

Jirka Burian: rád vyšívá, nemá rád upgrady a chtěl by se naučit vařit

Jan Šibík: reportážní fotograf hrůz a krás světa

Lukáš Kovařík: být dirigentem je někdy fuška

Fotografie Petr Kozlík