Když se řekne profesionální cyklista, většině lidí se vybaví upnuté elastické oblečení, velké kolo s galuskovým obutím a více jak deset tisíc ujetých kilometrů ročně. Ale jak se můžete dočíst v následujícím článku, cyklistika má více odvětví. Jedním z nich je i disciplína Flatland na BMX kole. Nejen o Flatlandu jsme si povídali s profesionálním jezdcem Michalem Dufkem…

B IN FASHION Tlak módy je neúprosný. V buticích kterých značek mu podléháte nejčastěji?

Naposled to byl UNITED Boardshop a značka Zoo York hlavně kvůli botám na kolo s rovnou podrážkou, jinak nedávno jsem jezdil exhibici pro OC Chodov a na otevření Galerie Harfa a v OC Palladiu občas pracuji. Nákupních center a butiků mám tedy celkem dost, proto je ve volném čase už nenavštěvuji.

B IN ART Pokud jde o kulturu, procházíte se více po galeriích, divadlech, kinosálech a koncertních síních, nebo si raději někde v klidu otevřete knížku?

Budu se vymlouvat jako hodně lidí, že na knížky nemám čas. Spíš čtu aktuální dění na internetu, ale když už tak sci-fi a ještě nedávno něco do školy (to je někdy stejný žánr). Do kina chodím na filmy, které si to velké plátno žádají a spíš než galerie mám radši alternativní prostory. Vybavuji si promítání videa a výstavu v Pornoville v Holešovicích nebo taneční divadlo v Meet factory apod. No a Národním divadlem taky nepohrdnu.

B IN CARS Co vy a ropné produkty? Máte své oblíbené auto, kterým jste jezdil, jezdíte, případně jezdit chtěl?

Moje oblíbené auto je to moje, a jen proto, že je moje, a že se do něj vejde kolo.

B IN FOOD Rozhovor prochází žaludkem. Preferujete určitou kuchyni, či přímo restauraci, nebo si potrpíte na domácí stravu?

Já jím všechno a je jen málo jídel, co mi tolik nechutnají. Nejčastěji jím kuřecí maso a preferuji čínu před českou kuchyní, nedávno mě můj japonský kamarád Yusuke učil sushi, ještě jsem se nedostal k tomu to vyzkoušet sám. Oblíbených restaurací mám snad milion.

B IN TECH Jsme fascinování technikou. Co vy, používáte k ulehčení anebo zpříjemnění života nějaký výkřik ne-jnovějších technologií?

Jo jo, něco už se ke mně taky dostalo, ale to, co opravdu používám, je přenosné rádio - když jdu jezdit, nemám rád sluchátka. Kupodivu mi ještě nikdo neřekl, že se mu nelíbí hudba, která z něj hraje. Další věc, kterou používám snad nejvíc, je telefon (iPhone 4) a díky provázanosti se vším jsem na něm závislej, a kdyby mi ho někdo ukradl, tak mě může asi dobře znepříjemnit život.

B IN LIFE Na toto téma se dá dlouze filosofovat, ale když to vezmeme kolem a kolem, život je krátký. Co děláte pro to, abyste si ho pořádně užil?

Dělám toho hodně a zároveň málo, protože na to ostatní není čas. Takže BMX a cestování, poslední cesta, kdy jsem si od kola odpočinul, byla v roce 2007, kdy jsme za 20 dnů s kámošemi procestovali a propařili Balkán a pak jeli z jihu Itálie stopem. Potom se vše točí opět okolo kola.

B IN TERVIEW Bohužel, abychom se mohli o tom všem nejenom bavit, je potřeba na to také nějak vydělat. Baví Vás Vaše práce?

Pokud jde o BMX, tak všechny akce spojené s kolem a ježděním mě baví a je to můj vysněný život, čím víc toho bude, tím líp. Když jsme byli na měsíc na vystoupeních v Bělorusku a jenom jezdili a trénovali, bylo to super… A práci, kterou dělám, bych charakterizoval asi tak, že občas potkám zajímavé lidi, jak v dobrém, tak špatném, a nabírám taky nějaké zkušenosti z jiného světa než jen toho, který se točí okolo kola.

Mohl byste nezasvěceným blíže popsat, co vlastně flatland je, kde jste se o něm dozvěděl poprvé a jak dlouho tento sport děláte?

Flatland je nejkreativnější disciplína asi nejenom z BMX, založená na rovnováze a schopnostech jedince soupeřícího s gravitací. Já Freestyle BMX obecně jezdím asi 8 let, začal jsem tak, že se mi prostě jen líbilo kolo, tak jsem na něj našetřil a začal jezdit všechno dohromady, Flatland jsem poprvé viděl na exibici, shodou náhod jsem se pak dostal na Novou scénu Národního divadla, kde mě hned při prvním ježdění odvedla k autu policie, od té doby jsem tam byl nějaké roky každý den, dostal jsem i hodně pokut, ale byla dobrá parta lidí, tak nás to ani moc netrápilo, a navíc díky promlčecí lhůtě naštěstí všechny propadly, takže tenhle underground life-style jedeme dál, a jen tak něco už nás neodradí. Přece jen už by to ale chtělo nějakou podporu ze strany města hlavně na zimu… Nakonec je to sport a prevence proti kriminalitě a drogám, taky zdravý životní styl…
Ale abych nebyl úplně negativní a neodbočoval, BMX Flatland je to nejlepší, co mě v životě potkalo, já vyzkoušel od malička víc sportů a nebyl jsem v nich špatný, ale tohle je něco, kde se můžete opravdu podepsat a dělat co chcete, ale když chcete být dobrý, musíte tomu taky hodně obětovat.

Kde Vás nejčastěji můžeme vidět trénovat a jak často trénujete?

Trénuji tak 2 - 3 hodiny denně, ale někdy i 8 - snažím se to brát profesionálně, takže posilovna, běhání atd. Teď v zimě jezdíme tak porůznu kde se dá, tzn. podzemní garáže apod. Stále něco sháníme. Místa, kde nejčastěji trénuji, jsou: Národní divadlo, Skate park (emo) Baba, Želivského, Anděl, Letňany Euro škola, Hůrka.

Jak si vede flatland v ČR v porovnání se zahraničím. Kam jste se nejdál na závody podíval a jakých nejlepších výsledků jste dosáhl?

Poslední dobou už docela dobře, v ČR začal Flatland později, takže doháníme, co se dá, nedávno jsem byl na mezinárodních závodech King of Ground v Japonsku, kde je Flatland hodně rozvinutý, hodně jezdců, kteří jezdí dlouho a dobře, ale není to zas až takový rozdíl. Nejvíc je vždycky všude lidí, co si koupí kolo a pak zjistí, že to není tak jednoduché a přestanou to zkoušet. Běžný člověk vůbec netuší, o co jde, tedy kromě mladších, školou povinných…

Myslím, že se spoustě lidem vybavíte, když se řekne SPAM BMX. Ještě s Martinem Dražilem jste vytvořili duo, které se zúčastnilo televizní show Talentmania. Nakonec jste skončili v semifinále. Co vám tato zkušenost dala, budete i nadále s Martinem pokračovat ve spolupráci jako SPAM BMX?

Tak s Martinem jsme spolupracovali hodně už dříve, to se určitě nemění. Zkušenost to byla zajímavá a příště půjdeme do něčeho podobného určitě znova. Sranda byla hlavně v zákulisí, žádná nepřátelská atmosféra nebo něco podobného…Vystupovat před lidmi jsme zvyklí, ale přímý přenos byl přeci jen něco jiného. Taky skleněná průhledná podlaha dole se zrcadlovým papírem a kouřem není ideální, ale zvládli jsme to.

Děkujeme za rozhovor a fotografie, budeme se těšit na příští setkání!

Čtěte více:

DJ Wich: když je čas a nálada, tak si rád něco ukuchtím

Lenny Trčková: když je práce koníčkem

DJ Da Moon: ocenění je hnací motor

Matěj Homola: osobně mi je nejbližší písnička Blázni

MANUA: proč dělat věci obyčejně?

Jirka Burian: rád vyšívá, nemá rád upgrady a chtěl by se naučit vařit

Gary Moore: stará škola elektrické kytary

Jan Šibík: reportážní fotograf hrůz a krás světa

Lukáš Kovařík: být dirigentem je někdy fuška

Fotografie: Jiří Šeda